V hlavní roli kofein

Při první zmínce o kávě, si ji snad každý spojí s jistou dávkou kofeinu. Důležité je podotknout, že kofein není jediná látka, která se zde nachází. Je jich hned nespočet, a to údajně až 300. Mezi nimi i látky s antioxidačním a stimulačním účinkem. To jsou také charakteristiky, které kávu významně posouvají mezi často konzumované nápoje. Kofein, jako takový patří mezi alkaloidy a najdeme ho také v čaji, nealkoholických nápojích nebo v čokoládě. Kromě pozitivních účinků na centrální nervovou soustavu, ovlivňuje tlak a krevní řečiště, zlepšuje koncentraci a díky vstřebávání v tenkém střevě sorpci i kyselin. Tím ovlivňuje metabolismus sacharidů a tuků.

Odstraňuje únavu a zvyšuje bdělost.  Funguje to tak, že přijímaný kofein blokuje chemickou látku- adenosin, která rozhoduje o stavu bdělosti a spánku. Zároveň dochází k uvolňování hormonu adrenalinu a organismus se stane nejen bdělým ale také energickým. Z fyziologického hlediska dávka kávy tedy znamená ovlivnění doby spánku.

Z mnohých studií o dokonce vyplívá i protektivní ochrana vůči některým onemocněním. Díky této látce by tedy měla být káva téměř všemocná.  Není to však jen obsažený kofein ale samotná káva, která u spousty lidí vyvolává ten příjemný pocit a spokojenost. 

Nelze přímo říci, kolik kofeinu obsahuje káva. Tato hodnota je dána nejen botanickým druhem kávy a odrůdou ale také způsobem přípravy nebo pražením. Obecně známý je rozdíl obsahu kofeinu v odrůdách v robustě vs. arabice. Robusta disponuje téměř dvojnásobným množstvím.  Co však možná překvapí je rozdíl mezi tmavě praženými a světle praženými zrny. Díky tmavému pražení vzniká silnější, tedy intenzivnější káva, nemá ovšem větší obsah kofeinu! Opak je pravdou a díky pražení, se malý podíl kofeinu ztrácí. Významný vliv má potom metoda přípravy. O přípravě a spoustě dalších zajímavostech se dočtete v našich článcích.